Bulharská ekonomika je industrializovaná, se středně rozvinutým soukromým sektorem. Stát drží některé strategické podniky.
Po roce 1990 ekonomika je v recesi. Ztráta sovětského trhu pro bulharské zboží se dotýká silně bulharské ekonomiky. Životní úroveň tehdy spadla na 40%. Až v roce 2004 byla dostihnuta úroveň před roku 1989.
Druhá ekonomická krize, kterou Bulharsko zažilo, byla spojená s válkou v Kosovu a embargo států NATO proti Srbsku (1992 – 1995). V Bulharsku to způsobuje zvýšení kriminality, která se živí kontrabandou produktů ze Srbska.
V roce 1994 poprvé od r. 1988 stoupla životní úroveň obyvatelstva. Inflace postupně padá od r. 1994, kdy držela 122% do r. 1995 když spadla již na 32,9%.
Přesto, systematické zpomalení reforem, potřebných na oživení hospodářství, kombinované s neúspěšné pokusy vládě Žana Videnova dodržovat vysoký valutný kurz při velkým schodem v rozpočtu, vedlo k velkému ekonomiskému kolapsu na konci roku 1996 a v začátku roku 1997. To vedlo k hyperinflaci 311%, zhroucení valutného kurzu a masového bankrotu bank.
K roce 2007 Bulharská ekonomika byla již stabilní, s ročním růstem 6%, plovoucí inflaci a přebytek v rozpočtu.
Od roku 2008 platí plochá daň z přijmu, která činí 10%. Korporativní daň je jedna z nejnižších v EU, také 10%.
V roce 2009 průměrný plat je 600 leva, což je skoro zdvojnásobení oproti roku 2006, kdy byl průměrný plat 354 leva. Minimalný plat však je nejnižší v EU, pohybuje se kolem 150 eur.
Vnější dluh činí 15 mlrd. dolarů (2005), z toho 90% je soukromým firmám a bankám, 10% je státní.
Hrubý domácí produkt (HDP) Bulharska má realní růst -4,9%. Z toho:
- Zemědělské výrobky – 7,5%.
- Průmysl – 27,6%.
- Služby – 67,9%.
Podle údajů z r. 2008, 14% populace Bulharska žije pod hranici chudoby.
Inflace činí v r. 2009 1,6%.
Pracovní síla – 3,2 mil. pracovniků v různých sférách, z toho 9,1% nezaměstnaných.
V Bulharsku je rozvinutý energetický průmysl, strojírenství, potravinářství, chemický průmysl, výroba stavebních materiálů, metalurgie. V roce 2005 byl naměřen růst průmyslu - 7%.
Energetika
Bulharsko má dobře vyvynutý energetický systém, který stačí na domácí spotřeby, část energie se dokonce vyváží do sousedných státech. V roce 2008 byla vyrobena 44.8 miliard kWh energie, konsumace činila 29.9 mlrd kWh, vývoz 5.4 mlrd kWh, dovoz 3.09 mlrd kWh.
Na území Bulharska se také dobývá petrol a přírodný plyn. Dobyvání však pokrývá tak 2% (petrol) - 6% (plyn) z konzumace.
Zemědělství a rybolov
Nejrozšiřenějšími kultury jsou pšenice, kukuřice a ječmen. V průmyslu se využívají rajčata, cukrová řepa a tabák. Nejvíc se vynáší rajčata, okurky a papriky.
V roce 1995 byl v Bulharsku zastaven mořský rybolov, stát začal importovat velké množství ryb a rybních produktů. Od r. 2000 se postupně zvyšuje chování ryb jak sladkovodných, tak i mořských. Ale úlovek z míst, kde je ryba chováná je stále nepatrný a v dalších letech se ještě snižoval. V roce 2003 se již rybolov navrátil v číslech ulovených ryb na počet z r. 1999 a teď se zvyšuje.
Doly a minerály
Těžba z dolů poklesla značně v post-komunistické éře. Mnoho ložisek zůstaly s malou těžbou kvůly zastarávajícím strojů a nedostatečného financování. Podle čísel z roku 2000 vyplívá že těžba sestavovala jen 2% HDP a angažovala 3% pracovní síly.
Největšími ložiska v Bulharsku má měď (930 mil. tůn) chrom (238 mil. tůn), železo (200 mil. tůn), zlato (150 mil. tůn). Tyto údaje jsou však poze odhadem.
Extrakce železa v Kremikovci a v ostatních metalurgických kombinátech není dostatečná aby pokryla domácí ocelový průmysl. Měď, zink a olovo však úplně dostačují pro neželezný průmysl v Bulharsku.
Britská firma vede extrakci zlaté rudy v Djukanite a Gornoselci, mistní firma extrakuje rudu měděnou a zlatou v Čelopeči.
V Rhodopech bylo nalezené větší množství uranové rudy, její dolování však nebylo dosud podniknuto.
Přesto, že těžba je jen slabě rozvinutá, má velký význam na Bulharský vývoz. Bulharsko je 9tým největším producentem bismuntia ve světě, 19tým největším producentem uhlí a mědy, a podle produkci zinku se staví na 26té místo.
Průmysl a výroba
Dobře se rozvijí průmysl železní (Kremikovci) a neželezní (měď v Pyrdopu), tradice chemického průmyslu z komunistické doby nebyly přerušené, v dobytí a refinování petroleje byl gygantem Burgaská refinérie, kterou koupil ruský gigant LUKoil.
S pádem Sovětského Svazu však nejvíc spadlo zemědělství a pěstování tabáku, které dnes nemůže konkurovat západnými výrobky.
Rozvoj výroby oblečení po pádu komunismu je v období úpadku, přesto, že se export oblečení zvyšuje.
Pád Sovětského Svazu také ovlivnil zbrojní průmysl, který je dnes v úpadku (nejznámější je zbrojovka v Kazanlaku, která však dnes vyrábí pouze munici).
Automotivní industrie přestala fungovat a výroba aut, autobusů a traktorů přestala s pádem SSSR.
V Ruse a ve Varně se úspěšně výrábí loďě, obě továrny jsou však soukromé.
Elektronika zažívá prosperitu, v Bulharsku se vyrábí počítače, CD-čka, telefony, medicinské a vědecké vybavení a domácí spotřebiče.
Dovoz
Dováží se hlavně mašiny a zařízení, metaly a rudy, chemikálie a plasty, paliva, minerály a suroviny. Většina dovozu je z Ruska (14%), Německa (11%), Itálie a Ukrajinu (7%).
Vývoz
Vyváží se hlavně oblečení, obuv, železo a ocel, mašiny a zařízení, paliva. Největším odběratelem bulharského zboží je Řecko (9.8%), Německo (9%), Turecko a Itálie (8%). |
