Po smrtí Kubratu, někde v poloviny VII století Velké Bulharsko se ocitlo pod nájezdy nepřatelského kmene chazaru. Vojensko – kmenový svaz se rozpadnul. Začalo nová politická fragmentace bulharského etniku. Největší z sinů Kubrata zůstal v otcové zemi a krátce nato se podvolil chazarů. Jeho menší bratr Kotrag se začal stěhovat s kmenu katragů po středním toku řeky Volhy. Tam, v X. století bulhary založily svůj stát, nazván Vložské Bulharsko, který existoval do poloviny XIII století. Třetí z bratrů – Asparuch – vyvedl část bulharu na západ, přez řeky Dněpr a Dněstr a se ustálil v oblasti Ongl. To se stalo v 60 let VII století, a bez souhlasu Byzance, která kontrolovala tenhle teritorium a sleděla každý přemisťování kmenů na její hranice. Počet bulharu, které s Asparuchem přišly do téhle oblasti není jasný.

Formace bulharského státu
Výskit a usazení bulharu v oblasti Ongl byl přivitán nepřátelsky od Byzantské říši. Dlouho císař Konstantin IV Pogonat ne útočil na bulhary, protože byl zaujatý válkou s araby. Až v roce 680, po odrazu arabského ohrožení, on se výprávíl na pochod proti prabulharu. Jedna část armády pochodovala suchozemní cestou přez průsmyku Staré planiny, druhá – loděma k ústí řeky Dunaj. Asparuch vyčkával a se uzavřel v opevnění, které předtím postavil v Onglu. Císař Konstantin IV Pogonat ne začal útok na pevnost, ale úplně nečekaně pro všechny opustil armádu a odešel do Mesemvrii aby se léčil. Tento krok byl v armádě přijat jako zbabělost a útěk. V byzantského táboru nastala panika. Armáda se začala stahovat bez zachování formace, což Asparuch viděl. Prabulhary opustily opevnění a zautočily jizdou na stahující se armádu. Mála část z byzantinců se zachráníla na lodě. Po tohle vítězství prabulhary, pod vedení chana Asparucha, překročily řeku Dunaj a najely v Severovýchodního Bulharska. Tam začaly jednat s místní slovanskou aristokraci a udělaly první kroky k založení společné politické sjednocení. Důležitá smlouva byla dosáhnuta, aby některé slovanské kmeny byly rozmíštěny na hranici s Byzance pro lepší obranu nového státu. Kmen Severů byl poslán chránit východní průsmyky přez Starou planinu, a sedum ostatních kmenů byly poslání po hranici státu, ty na severozápad i proti Avarského chanátu.
Brzy po přijezdu a osidlování, prabulhařy obnovily válku proti Byzanci. Konstantin IV Pogonat neměl síly na to, aby je porazil, a proto musel s ními uzavřít mír v roce 681. Podle tohoto míru císař musel platit Asparuchovi každoročný daň. Byzanc tak uznala právo slovanů a prabulharu na založení státu.

Bulharský stát
Primarní jádro bulharského státu byly zemi bývalé římské provincie Mizija (dn. Severní Bulharsko). Pro jižní hranici s Byzance sloužila Stara Planina, na východě hranici tvořilo černý moře, přesto, že ze začátku některé města jako Tomi, Odesos a Konstanice zůstavaly Byzantské. Na severovýchod pod kontorle chana Asparucha zůstala oblast Ongl, mezi řeky Dněstr a Prut.
Rok 681 se stal začátkem dlouhého a složitého procesu vzniku a rozvoje administrativních institucí mladého bulharského státu. Její složení se lišilo od jiných evropských středověkých monarchii s dobře postavený a funkční orgány vlasty. Řada elementů z kmenového svazu se uplatnilo i v stávajícího bulharského státu. Slovanské kmeny přijaly nadřízenost Asparucha, ale přesto zanechaly svojí teritorialní nezávislost. Prabulhary nejvíc zapůsobily v oblasti severovýchodného bulharska. Teritorium, které zaujimaly byl rozdělen na tři části – center, levé a pravé křídlo. V centru bylo postaveno hlavní město Pliska, a byl přímo podžízenej chánu, další dvě oblasti řídily jeho nejbližší pomocníky.
Jedna z kmenových tradic, které se zachovaly v ranně středověkém bulharském státu bylo svolavání národních sborů, na které se braly důležité pro budoucnost státu řešení. Týhle sbory mohly dokonce sesadit vládce státu.
Chan Asparuch zemřel při válce s Chazaru v roce 700.