Krum († 13. dubna 814) byl v letech 803 - 814 bulharským chánem.

Svou vládou zanechal nesmazatelný znak v bulharské historii. Zápisy o něm hovoří, že byl energický, smělý a tvrdý vládce, a když bylo třeba tak i nemilosrdný a co se týkalo věcí, které měli něco do činění s jeho státem (např. dobývaní nových území) byl neoblomný.

Po nástupu na trůn se nejprve vypořádal s Avary, kteří žili na severní hranici Bulharska. Tak své teritorium rozšířil až k Dunaji a Karpatům a připojil k nim i nové slovanské kmeny. Byzantští kronikáři tento jev popisovali jako „Dunajské Bulharsko“. Společná hranice byla ustanovená v dohodě s Karlem Velikým. Bulharsko se v té době stalo největší zemí na Balkánském poloostrově a také bylo největší zemí v tomto období vůbec. Cílem chána Kruma bylo spojení všech zemí, které byli obývané Slovany do jeho státu.

Na přelomu let 808 a 809 ve svém první boji bojoval s Byzantinci u řeky Struma. Po tomto vítězství si otevřel cestu k městu Serdika (Sofie), které se později stalo hlavním městem Bulharska a dále do Makedonie.

V roce 811, během chánova pochodu do Makedonie, ho napadl car Nikeforos I.. Využil chvíli kdy chán nebyl na svém území a obsadil mu palác v hlavním městě Pliska. Bylo už však pozdě, když se to Krum dozvěděl. Poslal však císaři zprávu: „Vyhrál jsi, porazil si mě, vezmi si, co chceš a odejdi v pokoji“. Ale Nikifor zprávu roztrhal.

Poté přšel čas odplaty. V noci 25. července roku 811 v další bitvě mezi Bulhary a Byzantinci chán znovu svého nepřítele brutálně porazil. Byzantská říše takovou prohru nepamatovala. Císař Nikeforos i se svými sluhy byli mrtví.

Poslední bitva za Krumovy vlády mezi těmito věčnými nepřáteli se uskutečnila 22. června roku 813. U města Versinikia, blízko Adrianopole, byli Byzantinci znova poraženi a o město přišli. Bulharům ani toto nestačilo, a tak pokračovali ve svém tažení dál na západ až ke Konstantinopoli. Za sebou nenechali nic stát a všechno zpustošili. Chán Krum byl od této chvíle nazvaný „Hrozný“.

V Konstantinopoli si Krum chtěl postavit svůj vlastní palác, ale jeho brzká smrt mu zabránila splnit jeho velký sen - jít do paláce jako vítěz. Chán zemřel 13. dubna 814.

Bitvy proti Byzantské říši chán nebral nikdy jako něco velmi vážného. Bylo to jen splnění si povinnosti vůči zemi a rozšiřování území jeho další činnost. Byl však oslavován pro něco úplně jiného - byl tvůrcem prvních zákonů bulharského státu.

Zákony trestaly jakoukoliv krádež, vztahovaly se na každého Bulhara a zabezpečovaly ochranu chudobných. Prostřednictvím těchto zákonů se mu podařilo spojit Bulhary a Slovany do jednoho silného státu a získat si jméno velkodušného panovníka. Nikdo před ním v Bulharsku nedosáhl takovýto rozkvět.

Jeho následovníkem byl syn Omurtag, který na trůn nastoupil v roce 814.